Úvod do metodické příručky
Tato příručka vznikla ve spolupráci NK Matematika a její aplikace a NK Předškolní a prvostupňové vzdělávání. Tématem příručky jsou slovní úlohy, které jsou jednou z nejdůležitějších složek výuky matematiky a také jednou z nejnáročnějších. Na slovní úlohy se po dlouhá léta zaměřuje řada různých výzkumů. Různorodost přístupů k práci se slovními úlohami lze pozorovat i ve školské praxi. Předkládaná příručka tuto různorodost také odráží ukázkou několika možných přístupů, jak se slovními úlohami pracovat. Tímto příručka přispívá k tomu, aby si různí učitelé s různým vyučovacím stylem mohli najít ten přístup, který jim je blízký a který jim přinese nové podněty a inspirace pro tvořivou práci se žáky. To znamená, že řešení slovních úloh nelze zredukovat jen na pouhý nácvik postupu bez porozumění, a naopak by mělo podporovat rozvoj myšlení a tvorbu vlastních řešitelských strategií žáků.
Je samozřejmé, že zmíněný přístup přináší učiteli při výuce mnohé komplikace, např. značnou časovou náročnost. Autorský tým však věří, že časem se tento přístup začne odrážet v žákově práci a jeho porozumění slovním úlohám. Pomoci zlepšit současný většinou negativní vztah žáků k této důležité části matematiky je cílem této příručky.
Autoři a popis kapitol
Příručku otevírá příspěvek Dariny Jirotkové, didaktičky katedry matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Sylvy Peclinovské, učitelky ZŠ Planá nad Lužnicí. Ve své části shrnují různé strategie řešení slovních úloh. Podrobněji rozpracovávají strategii dramatizace, která je často opomíjena, avšak velice významná pro žákovo porozumění úloze a rozvoj jeho metakognice.
Ve druhé časti Filip Roubíček, ředitel ZŠ sv. Voršily v Praze, ukazuje na vybraných slovních úlohách možnosti, jak lze s řešenou úlohou ve výuce dále pracovat, a tak posílit její přínos pro žáky ve smyslu rozvoje jejich tvořivosti.
Martin Krynický, učitel Gymnázia v Třeboni, se podělil o své nápady na řešení úloh s antisignálem a o zkušenosti, které získal při práci se žáky druhého ročníku základní školy.
Ve čtvrté části Štěpánka Vondrášková, učitelka ZŠ Generála Janouška v Praze, ukazuje na dvou úlohách s pohádkovou tématikou, jak různými způsoby zaměstnat různě disponované žáky v jedné třídě.
V další části Pavel Bobek, učitel ZŠ Solidarita v Praze, ukazuje použití tzv. “bar modelu”, což je jednoduchá vizualizace vztahů mezi číselnými údaji slovní úlohy. Vizuální vjem a ujasnění si vztahů mezi danými a hledanými údaji slovní úlohy pak usnadní nalezení vhodného postupu jejího řešení.
V poslední části Antonín Jančařík, proděkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, představuje netradiční pojetí slovních úloh v současné době známých jako singapurské úlohy. Tyto úlohy prokazatelně přinášejí nové, v našich školách dosud nevyužité možnosti pro rozvoj myšlení žáků.
Příspěvky obsahují odkazy na zdroje, které mohou být další inspirací.
